Před šedesáti lety skončila nejhroznější válka dějin lidstva

[id:2796|autor:Beránková Alena Ing.|email:alena.berankova@kraj-lbc.info|telefon:485 226 383|mobil:|aktualizace:]

I v Libereckém kraji byl její konec dramatický, naštěstí se ale obešel bez výrazných obětí na lidských životech. Již třetího května se odbojářům v Podkrkonoší podařilo ovládnout město Semily. „Začalo to nenápadně, původně malá skupinka odbojářů plánovala přepadení německé hlásky na Kozákově. Chtěli získat zbraně. Nakonec se jim ale podařilo odzbrojit několik stovek německých vojáků a četníků, kteří už dobře věděli, že konec války se blíží, a nekladli odpor. Odvahu odbojářů to ale nijak nesnižuje, byli jedni z prvních v republice, komu se něco takového podařilo,“ říká historik Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě Ladislav Smejkal. „Čistě jako malí kluci jsme se do toho pustili,“ vzpomínal později jeden z hlavních aktérů podkrkonošského povstání Jaroslav Kousal.

Odpor ale sílil i jinde, například pátého května ovládl český personál plně železniční stanici Bezděz. Den nato obsadil revoluční národní výbor obecní úřad v Raspenavě. Téhož dne vládu nad Libercem převzali zdejší Češi po dohodě s tehdejším vládním radou Vogelerem. Osmého května ovládla několik obcí na Cvikovsku partyzánská skupina Waltro. Ve stejný den převzal kontrolu nad městem také revoluční národní výbor v Jablonci nad Nisou. Město bylo přeplněno ustupujícím německým vojskem i volně se pohybujícími zajatci.      

Nebylo ale zdaleka vyhráno, ještě osmého května padli při přestřelce u Mříčné na Semilsku tři vlastenci. „V Turnově byla poměrně silná vojenská posádka, která se vzdát nemínila, a ještě sedmého května vojáci plenili a drancovali v ulicích,“ upozorňuje Ladislav Smejkal. Turnovská posádka nakonec kapitulovala až devátého května.  

Do většiny kraje přinesla definitivní svobodu sovětská vojska, která na české území vstoupila z Horní Lužice a Dolního Slezska a mířila na Mladou Boleslav a Jičín. Na osvození se ale podílela i polská armáda, která byla součástí vojsk II.ukrajinského frontu. „Polská tanková divize postupovala přes Hřensko do České Kamenice, Kamenického Šenova, Žandova a Kravař a dále k Mělníku,“ uvádí historik. Desátého května už nebyla v Libereckém kraji obec, kterou by nemělo domácí obyvatelstvo pod kontrolou. 
(S využitím publikace Stalo se na severu Čech 1900/2000)