Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

Tisková zpráva po zasedání Rady Libereckého kraje dne 26.11.2002

27. 11. 2002
[id:332|autor:|email:|telefon:|mobil:|aktualizace:]

 

Liberecký kraj

U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec

tel.: (+420)485 226 302, fax: (+420)485 226 330

 

 
Liberec, 27.11. 2002

 

T I S K O V Á   Z P R Á V A

 

 

 

Jmenování ředitele Krajské správy silnic Libereckého kraje

 

Dne 7.11. 2002 proběhlo první kolo výběrového řízení na ředitele Krajské správy silnic Libereckého kraje (KSS LK).  Podmínky výběrového řízení splnili a do druhého kola postoupili Ing. Petr Erban a Ing. Vladimír Zemín. Druhé kolo výběrového řízení na ředitele KSS LK proběhlo dne 19.11.2002. Vybraní uchazeči byli pozváni k ústnímu pohovoru. Na základě uskutečněného druhého kola výběrového řízení se komise většinou hlasů shodla a na místo ředitele KSS LK navrhla Ing. Petra Erbana. Rada po včerejším projednání jmenovala do funkce ředitele této příspěvkové organizace kraje Ing. Petra Erbana s účinností od 1. 12. 2002.

 

Jmenování ředitele Střední zdravotnické školy a Vyšší zdravotnické školy v Liberci

 

Konkurz na  funkci  ředitele Střední zdravotnické školy a Vyšší zdravotnické školy se konal na Krajském úřadě Libereckého kraje 13. listopadu 2002. Konkurzní komise na základě předložených materiálů vybrala pro výkon funkce ředitele tři vhodné účastnice, které se včera představily Radě Libereckého kraje. Ta po projednání jmenovala do funkce ředitelky Střední zdravotnické školy a Vyšší zdravotnické školy Mgr. Boženu Bubeníkovou s nástupem do funkce k 1.1. 2003.

 

Rada kraje souhlasila s materiálem „Zdravotní politika Libereckého kraje“

 

Orgány samosprávy Libereckého kraje se rozhodly vytvořit politicko - strategický dokument o rozvoji zdraví, vědomy si jeho vysoké důležitosti  pro dlouhodobý a trvale udržitelný sociální a ekonomický rozvoj. Zdraví obyvatelstva a jednotlivých občanů je  bezesporu jednou ze základních  podmínek prosperity Libereckého kraje, úspěšnosti lidí a jejich spokojenosti.

Cílem je během příštích 15-ti až 20-ti  let postupně dosáhnout zlepšení  hlavních ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva  a vytvářet pro to podmínky ve zdravotní péči, v  prevenci nemocí a podpoře  zdraví. Výchozím podkladem ke zpracování jednotlivých kapitol byla zpráva "Zdravotní stav obyvatel Libereckého kraje", kterou v listopadu 2001 předložila Krajská hygienická stanice. Průzkum rizikových faktorů životního stylu v Libereckém kraji ukázal, že stoupá počet mladistvých, kteří kouří, pijí alkohol a užívají drogy. Bylo zjištěno, že kouření v domácnosti se vyskytuje u 50% rodin. Ze zprávy o zdravotním stavu obyvatel Libereckého kraje vyplývá, že některé důležité ukazatele zdraví populace mají horší úroveň než je průměr ČR nebo nepříznivý trend. Na tyto problémy je nutno soustředit větší pozornost, ale ani ostatní parametry zdraví  obyvatelstva   nezůstanou stranou zájmu zdravotní politiky a strategie, protože  zdraví je nedělitelná kategorie, jejíž jednotlivé složky spolu souvisejí a vzájemně se ovlivňují. Návrh zdravotní politiky a strategie  rozvoje zdraví v Libereckém kraji vypracovala koordinační skupina zdravotnických odborníků kraje pod vedením krajského hygienika. Překládaný návrh přináší  nové koncepční přístupy. Zdravotní politika a strategie Libereckého kraje má úzký vztah k Dlouhodobému programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky. Koordinační skupina ustavená v Libereckém kraji byla ve stálém kontaktu se zpracovateli tohoto celostátního dokumentu. Jeho pracovní verze měli liberečtí odborníci k dispozici a měli příležitost se z nich inspirovat a vyjadřovat se k nim. Dokument o zdravotní politice a strategii Libereckého kraje  je tedy v dobrém souladu s celostátní politikou zlepšování zdraví obyvatelstva.

 

Přednemocniční péče v Libereckém kraji

 

Rada Libereckého kraje vzala na vědomí Přednemocniční péči v Libereckém kraji. Přednemocniční péči lze rozčlenit na činnosti zdravotnických záchranných služeb a činnosti pohotovostních služeb o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, které bude od 1. 1. 2003  povinen zřizovat kraj ve svém územním obvodu. Přednemocniční péči  představují a  zajišťují struktury  zdravotnických  záchranných  služeb a  pohotovostních služeb v jednotlivých okresech Libereckého kraje. Jak vyplynulo z předchozích  prací, v organizační struktuře přednemocniční péče jsou v jednotlivých okresech aplikovány všechny možné varianty propojování a fungování činností záchranné služby a pohotovostních služeb  a navíc jsou  někdy  propojovány i s fungováním lůžkových zdravotnických zařízení, jejich oddělení a ústavních pohotovostních služeb. Činnosti ZZS jsou zajišťovány v Libereckém kraji těmito 4 organizacemi: ZZS Česká Lípa, ÚSZS Liberec,   Nemocnice Jablonec n. N., OZZS Semily se sídlem v Turnově. Od 1. ledna 2003 budou tyto činnosti  pro celý  LK zajišťovat: ZZS Česká Lípa, ÚSZS Liberec ,  OZZS Semily se sídlem v Turnově, která převezme  do své působnosti  i oblast  stávajícího okr. Jablonec. n. N. Síť pracovišť  RLP, RZP není dobudována v okr. Liberec v obl. Hrádecka a Českodubska. Od  1. ledna 2003 bude  zajištěna oblast Hrádecka z výjezdového místa Jablonné v P. Oblast  Českodubska  bude řešena buď  zřízením nové samostatné výjezdové skupiny přímo v Č. Dubu,  nebo rozšířením působnosti týmů z Turnova, a Jablonného v P. k působnosti týmů  z ÚSZS Liberce v této oblasti Libereckého kraje.

Liberecký kraj převezme  k 1. lednu 2003 strukturu sítě a časový rozsah  činností jednotlivých druhů pohotovostních služeb v    podobě a rozsahu, jako je provozován dosud  v jednotlivých okresech.

 

 

Rada kraje vzala na vědomí záměr Jedličkova ústavu postavit objekt typu „chráněného bydlení“

 

Jedličkův ústav Liberec zajišťuje péči o dvě sociálně odlišné skupiny dětí s handicapem. První skupinu tvoří děti s běžným rodinným zázemím navštěvující  Jedličkův ústav denně nebo týdně. Druhou skupinu tvoří děti z nefungujících rodin a děti s nařízenou ústavní výchovou. Péče o první skupinu „internátních“ děti je zabezpečena dle moderních koncepčních pohledů a odpovídá současným evropským trendům. Péče v Jedličkově ústavu o druhou skupinu dětí – děti „dětského domova“, odpovídá současným požadavkům a moderním koncepcím jen z části. Žádoucí model „rodinného bydlení“, který je v zahraničí nejvíce zastoupen, spočívá ve vytvoření menších dětských  skupin a přenesení jejich života do téměř běžných bytů. Tak lze dětem nabídnout  stabilní personální prostředí, odpovídající soukromí, rodinný režim a potřebnou identitu.

Cílem tohoto projektu je umožnit  všem „ústavním“ dětem vyrůstat v téměř rodinném prostředí, v samostatném  bytovém objektu odděleném od jiných aktivit, uvolnil kapacitu historické budovy pro rozšíření základní a střední školy včetně rozšíření speciálních služeb a činností (ranná péče, diagnostika, poradenství lékařská péče, rehabilitace..) s rezervou pro internátní bydlení.

Splnění obou cílů by naplnilo model, který má perspektivu, odpovídá současným potřebám a je obvyklý u podobných celků v zahraničí.Nový objekt by byl navržen velikostí a počtem bytů jako variabilní, s možností měnit dva velké byty na čtyři malé v různých kombinacích. Malé byty by řešily případnou potřebu samostatného bydlení dospívajících.Konstrukčně by bylo možno objekt etapově rozšiřovat, aniž by byla narušena a omezena provozuschopnost již postaveného celku.Rozpočtové náklady ve výši 5,1 mil.Kč budou uhrazeny z vlastních ušetřených prostředků Jedličkova ústavu, případně menší část z jiných zdrojů (nadační, grantové a jiné). Předpokládaná doba výstavby 11 měsíců.

 

Linda Futerová

tisková mluvčí