Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

Liberecký kraj má plán spolupráce s kantonem St. Gallen na další dva roky

Liberecký kraj má plán spolupráce s kantonem St. Gallen na další dva roky

[21796|9dca34a53973438aecf90fbd2a055e23|5|public/vnejsi_vztahy/delegace_75338712e1.jpg]

14. 11. 2007
[id:5830|autor:Mgr. Langer Jiří|email:jiri.langer@kraj-lbc.info|telefon:485 226 302|mobil:|aktualizace:]

Po třídenní návštěvě Libereckého kraje si delegace švýcarského kantonu St. Gallen, kdy  navštívila mimo jiné město Harrachov, Technickou univerzitu v Liberci, Ještěd a Tipsport arenu, odváží domů návrh plánu spolupráce na další dva roky. Společně s Radou LK hosté v průběhu jednání zhodnotili výsledky v období 2005 – 2007 a vytyčili témata spolupráce, z nichž nejdůležitějšími oblastmi budou cestovní ruch, památková péče, hospodářský rozvoj, doprava, vzdělávání, zemědělství či vnější vztahy.

Devítičlennou delegaci, která přijela do Liberce na pozvání hejtmana Petra Skokana a Rady Libereckého kraje, vedl Willi Haag, člen kantonální vlády, a  Marie – Theres Huser, prezidentka kantonálního parlamentu a prezidentka stálé komise Konference regionů u Bodamského jezera. 

„Každé dva roky se scházíme, v St. Gallenu jsme byli v listopadu  2005,  abychom zhodnotili dosavadní spolupráci a také stanovili témata  našeho partnerství pro následující období,“ uvedl Petr Skokan, s nímž se přijetí zúčastnili  Radim Zika, náměstek hejtmana, rezort rozvoje venkova, zemědělství, životního prostředí a informatiky, Antonín Schäfer, náměstek hejtmana, rezort kultury, památkové péče a cestovního ruchu, Vít Příkaský, člen rady kraje, rezort hospodářského a regionálního  rozvoje, Vladimír Richter, člen rady kraje, rezort dopravy a Hana Králíčková, členka rady kraje, rezort sociálních věcí, bezpečnosti a problematiky menšin.

Po dnešní dohodě víme, že reciproční stáže, exkurze a nejrůznější výměnné pobyty budou mezi Libereckým krajem a švýcarským kantonem St. Gallen  pokračovat i další dva roky. S představiteli kantonu  jsme vyhledali možnosti, jak vzájemně oba regiony obohatit,“ doplnil náměstek hejtmana Radim Zika

Cestovní ruch, památková péče, hospodářský rozvoj, doprava, vzdělávání, zemědělství či vnější vztahy tedy budou  klíčovými oblastmi partnerství, které oficiálně vzniklo v roce 2001.

 "Například v oblasti životního prostředí a zemědělství jsme se v minulých dvou letech soustředili zejména na ekologické zátěže a oblast lesů a myslivost, v příštích dvou letech by měli dostat víc prostoru zemědělci, Švýcaři by se třeba mohli s našimi farmáři podělit o zkušenosti ze zpracování mléka a tradiční výroby sýrů," naznačil Radim Zika.

Libeecký kraj také nabízí spolupráci v oblasti památkové péče a cestovního ruchu.

„Hodláme naše kolegy a odborníky ze St. Gallenu seznámit například s archeoplogickými vykopávkami v Příšovicích a poradit se s nimi, jak třeba oni financují archeologické výzkumy,“ prozradil Antonn Schäfer.

„Jsou oblasti, ve kterých se můžeme i my od Libereckého kraje poučit,“  připustil  člen kantonální vlády Willi Haag.

Liberecký kraj také chce čerpat dotace ze švýcarských fondů soudržnosti a to zejména na projekty z oblasti životního prostředí a infrastruktury. Pro Českou republiku bude v příštích pěti letech k dispozici bezmála 110 milionů švýcarských franků (zhruba 1,8 miliardy korun).

„Je to třetí nejvyšší objem prostředků z miliardy franků (16,5 mld.Kč), kterou na podporu deseti nových členských zemí EU vyčlenila švýcarská vláda, řekl  člen vládní delegace  Rolf Vorburger  z Koordinačního místa pro vnější vztahy.

„Smlouva mezi oběma zeměmi by měla být podepsána ještě do konce letošního roku, pak budou mít kraje i obce možnost žádat dotace z tohoto fondu," dodal s tím, že peníze jsou podle něho určeny také na posílení bezpečnosti a stability, podporu soukromého sektoru či projekty zaměřené na lidský a sociální vývoj. Přesné směrování dotací bude ještě předmětem jednání.

Náměstek hejtmana Radim Zika potvrdil, že Liberecký kraj má dobré zkušenosti například s tzv. Norskými fondy.

„Úspěšně čerpáme prostředky například z takzvaných norských fondů, které rozdělují do roku 2009 zhruba 3,5 miliardy korun. Získali jsme například dotaci na rekonstrukci dětských hřišť a hřišť u dětských domovů," řekl Radim Zika, který se na zasněženém Ještědu s delegací za Liberecký kraj rozloučil a předal hostům upomínkové dárky.

Zajímavosti o kantonu St. Gallen    

Kanton St. Gallen se rozkládá na území východního Švýcarska a jako jediný švýcarský kanton sousedí s třemi německy mluvícími sousedními zeměmi: Spolkovou republikou Německo, Rakouskem a Lichtenštejnskem. Nejnižším bodem, co se nadmořské výšky týče, je Bodamské jezero – 396 m nad mořem, nejvyšším Ringelspitz (3.250 m).

Milovníci pěší a cykloturistiky, lyžování a přírody si při návštěvě kantonu St. Gallen přijdou opravdu na své. Cestovní ruch je zde na vysoké úrovni a hraje velikou roli, především v horských oblastech. Ani ten,  kdo není zdatný v pěší turistice, není ošizen o nádhernou podívanou, protože se všude dostane lanovkou. Největším jezerem, které zasahuje na území kantonu, je Bodensee, dalšími největšími jsou Zurichsee a Walensee. Za návštěvu stojí vesnička Quinten, která leží na úpatí hor a na břehu Walensee a je přístupná pouze po vodě. Je to nejteplejší místo na území kantonu, můžeme zde nalézt faunu, která není pro podnební pásmo, v němž Švýcarsko leží, typická.

Protože Švýcaři milují pořádek, je vše upravené, ať návštěvník přijde kamkoliv. Proto i v horských oblastech, kde se lidé živí zemědělstvím, najdeme posekané louky i na nejprudších svazích.  Hospodáři udržují dokonce i dobytek v čistotě.

Hlavní město kantonu – St. Gallen, je díky své bohaté minulosti kulturní metropolí východního Švýcarska, střediskem proslulým světoznámou knihovnou a katedrálou, která spadá pod ochranu UNESCO jako světové kulturní dědictví.

Kanton St.Gallen se ke Švýcarské konfederaci připojil teprve až v roce 1803, představuje významný hospodářský, politický a kulturní potenciál. Dvacet procent jeho obyvatel tvoří cizinci. Představuje šestý nejvýznamnější hospodářský prostor v zemi. Charakteristickým rysem jeho hospodářství je odvětvová heterogenita. Není sice sídlem žádné z proslulých švýcarských multinacionálních firem, ale jeho dobrou hospodářskou výkonnost zajišťují především malé a střední firmy. Pozoruhodné je, že mezi nimi zůstávají i některé firmy textilní, kterým se podařilo přežít díky orientaci na vysoce kvalitní a sofistikované textilní výrobky. Pozoruhodné rovněž je, že kanton St.Gallen se podílí zhruba 10 % na objemu česko-švýcarského obchodu. Kantonální rozpočet je vyrovnaný (což ani ve Švýcarsku nebývá v posledních letech samozřejmostí). Předmětem pýchy kantonu a zároveň předpokladem budoucí konkurenceschopnosti jeho firem je přítomnost univerzity, která patří k nejprestižnějším v zemi ( a do sebe v minulosti integrovala i známou Vysokou školu obchodní). Kantonální vláda usiluje, aby se St. Gallen stal sídlem Spolkového správního soudu. 







Mgr. Langer Jiří
jiri.langer@kraj-lbc.cz
Telefon: 485 226 302