Zásadní body jednání Komise Rady Asociace krajů České republiky pro zdravotnictví konané dne 30. 11. 2005 v Hradci Králové

[id:3386|autor:Futerová Linda|email:linda.futerova@kraj-lbc.info|telefon:485 226 327|mobil:739 541 588|aktualizace:]

Zdravotnická komise AKČR je složená ze zástupců členů rady jednotlivých krajů odpovědných za rezort zdravotnictví. 5. jednání komise proběhlo v sídle Krajského úřadu Královéhradeckého kraje dne 30. 11. 2005, na pořadu bylo zhodnocení současné situace v řízení zdravotnictví současným ministerstvem zdravotnictví, zdravotnické legislativy a návrh výše finančních úhrad za poskytovanou péči pro nemocnice na I. pololetí roku 2006.

Nejdůležitějším bodem byla diskuze o návrhu zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (nemocnicích). V současné době existuje několik variant tohoto zákona, nicméně pro krajské zdravotnictví jsou všechny verze absolutně nepřijatelné.

Komise všechny verze návrhů odmítá a přijala proto následující usnesení:

1. Komise AKČR pro zdravotnictví odmítá vznik veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení na základě principů předkládaných ve všech verzích návrhů zákona (sněmovní tisk č. 810), a to z důvodů nedodržení pravidel legislativního procesu a především z důvodů zásadního porušování zásad ústavního pořádku ČR.

2. Komise upozorňuje, že z důvodů nezákonných zásahů státu dochází k přímému ohrožování poskytování zdravotní péče občanům ČR a k destabilizaci celého zdravotního sytému.

3. Komise vnímá předkládané verze zákona s prvky nerespektování nestátního vlastnictví a znárodňování jako jednoznačný návrat k poměrům po únoru 1948.

4. Komise doporučuje Radě AKČR vyzvat ministra zdravotnictví MUDr. Davida Ratha k odstoupení z funkce ministra.

Krajům se podařilo získat seznam nemocnic, se kterými se do budoucna počítá, a ze kterých by se mělo stát, dle návrhu příslušného zákona, veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení.

Velmi varující  je ta skutečnost, že v tomto seznamu chybí v kraji Libereckém tři nemocnice, je to Nemocnice Frýdlant, Masarykova městská nemocnice v Jilemnici a Nemocnice Tanvald. Znamená to tedy, že původní návrh zákona počítal s tím, že tyto nemocnice budou ze sítě vyřazeny, nebudou napojeny na veřejné zdravotní pojištění, tudíž fakticky zlikvidovány. Krajští zástupci se shodli na tom, že je to zcela bezprecedentní příklad destabilizace celého zdravotního systému s přímým ohrožením poskytování zdravotní péče. Je potřeba varovat především vedení příslušných měst, ve kterých se tyto nemocnice nacházejí. Je třeba si uvědomit, že by šlo o byrokratickou redukci počtu nemocnic v kraji a plíživé zestátnění ostatních nemocnic.

Z návrhu úhrad zdravotní péče pro I. pololetí 2006, velikost finančních objemů, které nemocnice za poskytovanou péči obdrží vyplývá, že nemocnice budou muset snížit svůj výkon o celých 12% - 15%. Tím se významně sníží dostupnost plánované zdravotní péče. Zvýrazní se rozdíly mezi tzv. ziskovými a ztrátovými obory, dříve či později se nemocnice dostanou do situace, kdy jim nebude proplacena úhrada za poskytovanou péči. Riziko je především pro malé nemocnice, které by v tomto případě musely šetřit na fixních nákladech (mzdy, energie atd.). Zásadní je ta skutečnost, že je riziko, že se z pacienta stane pinpongový míček především u těch, kteří budou potřebovat nákladnější péči. Jednotlivé nemocnice, ale i ambulantní specialisté ho budou odkazovat na jiné nemocnice a situace se může stát neudržitelná. 98 % limitem na léky se v případě platnosti tohoto návrhu stanou některá drahá léčiva pro potřebné nedostupná. Návrh úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví zvyšuje cenu práce prakticky o 24 miliard korun. Je třeba si uvědomit, kde se těch 24 miliard Kč vezme. Jedinou možností je, že to bude na úkor občanů, pacientů, neboť o tolik se sníží výkon a zdravotnické služby.

Další riziko plynoucí z příslušných návrhů je tzv. index stabilizace, který se týká především zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Není to nic jiného než přesun peněz, kterým chce ministerstvo vybrat všechny finanční rezervy těchto pojišťoven. Zástupci krajů jsou vysoce znepokojeni a protestují proti tomu. Navrhovaná opatření vedou k likvidaci pojišťovenského systému, zestátnění nemocnic a destabilizují poskytování zdravotní péče obyvatelstvu.

Jaroslav Krutský

člen rady kraje zodpovědný za resort zdravotnictví