Objevujeme Liberecký kraj – Bozkov

[id:7724|autor:Mgr. Langer Jiří|email:jiri.langer@kraj-lbc.info|telefon:485 226 302|mobil:|aktualizace:]

Obec Bozkov, kam Vás chceme pozvat,  leží schoulená v pohostinné  podkrkonošské  krajině ohraničené dvěma říčkami. Na západě je to čistá a dravá Kamenice. Pramení ve výšce 975  m.n.m na svazích Černé hory a po téměř 37 km dlouhé cestě  končí pod Spálovem jako pravostranný přítok Jizery. Její voda na dolním toku skýtá obzvláště na jaře skutečný to ráj vodáků. Druhá říčka na východní straně se jmenuje Vošmenda. Je sice menší, ale velice průzračná a čistá.

(menší rozlišení)

Její cesta začíná kousek od Vysokého nad Jizerou aby po 12,5 km dlouhé pouti malebnými meandry posílila říčku Kamenici. O její kvalitě svědčí i to, že je z ní odebírána voda pro semilský vodovod . Dále mezi její zajímavosti patří i částečný ponor, kde se část její vody ztrácí  pod Zítkovou skálou. Kvalita vody je přímo úměrná i prostředí v kterém teče. Naše oblast má klidné a čisté prostředí plné krásných výhledů do okolí. Je proto jako stvořené pro krásné turistické a ozdravné procházky. 

(menší rozlišení)

Historie Bozkova je dlouhá a bohatá. Nejstarší historický doklad o existenci Bozkova je totiž v konfirmačních knihách (zápisy o jmenování farářů) z let 1354 až 1433. Bozkov patřil cisterciáckému klášteru u Mnichova Hradiště. Zdejší osídlení souvisí s kolonizací horního Pojizeří, které mělo ve 12. století kulturní centrum v Mnichově Hradišti. V údolí Jizery a Kamenice se těžila železná ruda a tak zřejmě vznikla hornická osada Bedkovice, nyní zvaná Dolní Bozkov, lidově Podbozkov.

(menší rozlišení)

Dominantní stavbou obce je kostel Navštívení Panny Marie. Tento jednolodní, raně barokní kostel se datuje do roku 1693, pozdější úpravy v roce 1895. Mezi zajímavosti patří především milostná socha Madony a zvon, datovaný r. 1555. Bozkovský kostel je vedený v státním seznamu jako památka 3. kategorie.

V souvislosti s kostelem je nutno připomenout i slavné mariánské poutě. Tou první, slavenou vždy první červencovou neděli byla obec proslavena již v minulosti.

„Náš Bozkov současnosti v číslech statistiky  je obec rozkládající se na výměře 680 hektarů. Z celkem 278 zaregistrovaných popisných čísel je 107 využíváno jako rekreační obydlí a ve zbytku, 171 domcích žije 570 obyvatel,“ říká starosta Stanislav Doubek.

(menší rozlišení)

Dnes do Bozkova přitahují naše i zahraniční turisty místní dolomitové jeskyně, objevené v roce 1947 a po 22. letech v roce 1969 zpřístupněné. Jedná se o jediné zpřístupněné dolomitové jeskyně v České republice. 

Společenský život obce je soustředěn do v nedávné době rekonstruované sokolovny. Její současná podoba umožňuje nejen provozování sportovní činnosti , ale i konání nejrůznějších kulturních akcí. Mezi největší patří hojně navštěvované koncerty našich i zahraničních kapel a několik tradičních folklorních akcí.

(menší rozlišení)

„A na rockové koncerty v sokolovně jsem pyšný, bude tu letos  vstupovat letos například kapela Horký Slíže a taky Ewa Farná. A ještě jednu chloubu máme, krásnou hospůdku Dřevěnku,“ připomíná starosta.

Dlouholetou tradici má v Bozkově fotbal, a to dospělých i mládeže. Na tu sází ostatně všechny spolky a pečlivě si vychovávají své nástupce. Mezi ně také patří hasiči, Motosport a divadelníci. Členové Motosportu se zúčastňují také Mezinárodních šestidenních soutěží. Zde je nasnadě, že bez dobré pomoci a spolupráci s Obecním úřadem by to takhle dobře nešlo. Pomoc Obecního úřadu je markantní i při společných akcích  spolků. Pořádají pro děti  lyžařské a sáňkařské závody   a Velká jízda zručnosti na kole o prázdninách. Mnohaletou tradici mají populární Dětské dny a Cesta pohádkovým lesem. Ochotnický divadelní soubor Sokola ročně nastuduje dvě až tři divadelní hry, se kterými navštěvují i okolní jeviště.

Co Vám můžeme nabídnout - památky

(menší rozlišení)

„Bozkovské dolomitové jeskyně a kostel Navštívení Panny Marie jsem již zmínil výše. Jen jsem zapomněl dodat, že od 1.5 do 30.9 je denně mimo pondělí je přístupná vyhlídková věž kostela. Ze sakrálních památek kousek od náměstí najdeme kapličku U Matičky s nikdy nevysýchajícím pramenem „léčivé“ vody. Na druhou stranu se můžeme při cestě ke sportovním areálům podivovat ojedinělé, hezky zrestaurované mariánské pietě. V obci najdete několik pečlivě opravených sakrálních soch a křížů. A to vše díky velmi kladnému přístupu Obecního úřadu k těmto památkám. Nakonec si nechám vloni opravenou Sejkorskou kapličku, která Vás vítá jako první bozkovský objekt při příjezdu od Semil. Také na této rekonstrukci se významně podílela obec s pomocí krajské dotace, “ líčí kronikář – písmák Karel Čermák.

(menší rozlišení)

Pohostinské služby a ubytování

Již z náměstí láká k posezení stylová restaurace s letní terasou a vinárnou již zmíněná Dřevěnka. Na přístupové trase ze Semil turisty přivítá rychlé občerstvení Pod slívou a na  zpevněném parkovišti kiosek s bufetem a krytým posezením.

Turistická ubytovna TJ SOKOL s dvaceti lůžky, společnou kuchyňkou a společenskou místností nabízí ubytovací služby.

Obec Bozkov se stala v roce 2007 vítězem libereckého regionálního kola Vesnice roku. Zda oprávněně je nejlepší posoudit návštěvou a prohlídkou obce. V podhůří Krkonoš stulený Bozkov je právem zván branou do těchto krásných hor.

„Proto nám na závěr dovolte ono obligátní „kerkonošské „Přijďte pobejt!“ zvou Stanislav Doubek, Karel Čermák a Jiří Langer                                                                                      

(menší rozlišení)

A něco navíc

Nepleťme si Bozkov s Božkovem či Bořkovem!

Obec Bozkov se až do roku 1923 jmenovala Boskov. Na počest povýšení na městys v tomto roce tedy dostala do názvu "zet". V roce 1946 byla hodnost městyse Bozkovu úředně odejmuta,, zet" už však v názvu zůstalo.

"Kdy a kdo založil tuto zemědělskou ves se přesně neví. Ale předpokládá se, že název mohl vzniknout podle jména lokátora, který sem přišel za vlády Jana Lucemburského. Snad se jmenoval Bosek (chodil často bos, nebo byl chudý?), z toho tradiční Boskóv dvór, zkráceně Boskóv - Boskov. Jiná varianta vzniku jména je od jakési postavy

(menší rozlišení)

Bohuslava Božka díky různým mluvnickým staročeským úpravám. Ale je tu i hypotéza, že název pochází od spojení Božská voda, neboť už v dávných dobách se místní "zázračný" pramen uctíval," líčí historii obce s cca pěti sty osmdesáti obyvateli  starosta Stanislav Doubek.

Ještě že má Bozkov poštovní směrovací číslo 51213, protože dopisy s označením obce Boskov, Božkov či dokonce Bořkov přece jen, i když se zpožděním, do Bozkova dorazí.

"V telefonu se nepozná, jak se Bozkov píše. Z devadesáti procent napíšou lidi uprostřed es. Dokonce i z Božkova, obce u Plzně, kde se vyrábí světoznámý likér fernet, nám sem chodí

(menší rozlišení)

přeškrtané adresy," informuje o "problémech" s názvem obce starosta Stanislav Doubek. "Tuhle někdo vyprávěl příběh, jak se malý kluk ztratil na trhu v Semilech, a protože mu při breku nebylo rozumět, dovedl ho policista do Bořkova, což je na druhé straně Jizery ve Slané. Že kluk brečel ještě víc, když to tam nepoznával, není třeba dodávat," doplnil názornou a úsměvnou historkou nutnost správně vyslovovat, případně hláskovat, jméno obce  starosta.

Božská voda, Zázračný pramen, Bozkovské poutní místo, modla, skutečnost, náhoda nebo pověra? No, asi nevěřícně zírali bozkovští zemědělci JZD 3. pětiletka na stoupající dojivost svých krav poté, když někdy kolem roku 1960 vybudovali vodovod do kravína ze studánky pod kostelem. Množství získaného mléka totiž stouplo od jedné ustájené dojnice ze 1452 litrů za rok na dvojnásobek.

(menší rozlišení)

"Ve studánce je dobrá, chutná voda, ale podle složení žádný zázrak. Dvojnásobnou dojivost krav však dosud nikdo nevysvětlil, a proč taky. Vloni byly vzorky zkontrolovány hygienickou stanicí a ve vodě bylo zjištěno vyšší množství, snad neškodných bakterií. Vodovod do kravína, kde se nyní zabývají odchovem dobytka, však bez problému funguje dál," s úsměvem vylíčil "cauzu" pamětník události starosta. V blízkosti "zázračného" pramene, kam si lidé jezdí pro vodu s vědry, plastikovými láhvemi a konvicemi, stojí kaplička, do které byla přemístěna soška Panny Marie, původně umístěná ve hřbitovní kapli, která však v roce 1910 byla zbourána.

Kromě slavné Madony s dítětem umístěné na oltáři kostela Navštívení Panny Marie stojí v obci u cesty směrem na Jesenný nad říčkou Vošmendou na jakémsi iónském sloupu ještě soška Panny Marie Bozkovské. Ale možná nejzajímavější je socha svatého Josefa, kterou v roce 1772, v době, kdy Bozkovem projížděl císař pán Josef II. na cestě z Jilemnice přes Jesenný do Semil, nechal vyhotovit farář Václav Dušek. Je v pěti barvách.

A propo faráři. První písemná zmínka o Bozkově je z roku 1356 - 7 v tzv. konfirmačních knihách pražské arcidiecéze, tomuto datu je zápis o potvrzení - konfirmování kněze k bozkovskému kostelu jménem Ado (Adam nebo Adeodatus). Nebyl však zřejmě prvním knězem v Bozkově, neboť před rokem 1350 se tyto záznamy nevedly. Souvislá řada kněží byla ukončena v roce 1432, kdy prý kněz Janoušek (původně Jan, ale měl malou postavu) byl utopen v močůvce po prohraném zápase s odpůrci své víry. Od roku 1436 připadl Bozkov konfesi podobojí, později přecházel pod luterství a evangelíky. Po odchodu nekatolických kněží byl Bozkov až do roku 1746 bez kněze. V Bozkově nikdy nezapomenou na již zmíněného faráře Duška, který 25. března 1772 takticky vyjednával se vzbouřenci, kteří povstali a ničili v Nové Pace, Jilemnici, Semilech, ve Vysokém n. J., Navarově, Jesenném a Železném Brodě. Z novějších farářů je známé jméno Perner, který zajistil v roce 1940 elektrické zvonění na zvony v kostele. Pak se opět dlouho zvonilo ručně, až před lety děkan Kostka z Hlučína, který faru spravoval od roku 1980 až 1995, opět obnovil elektrické zvonění.

Existence Bozkova je písemně doložena 642 let. Osada Podbozkov patřící nyní k OÚ Bozkov snad byla založena ještě o třicet let dříve. Jmenovala se Bedkovice a sloužila jako útočiště horníků a hutníků na těžbu a zpracování železa. Na důkaz své jedinečnosti občané Podbozkova z recese a radosti ze života vlastnoručně vyrobili a instalovali k silnici informační tabuli - Podbozkov, a nikoli oficiální Bozkov/Podbozkov. Dobrý, ne?