Pojmenovat fotografii

Oblastní galerie Liberec pokračuje v sérii fotografických přehlídek výstavou Čestmíra Krátkého, významné osobnosti československé fotografie 60. let a člena libereckého Studia výtvarné fotografie. Výstava začíná vernisáží ve čtvrtek 12. října v 17:30 hodin.

Oblastní galerie představuje fotografickou tvorbu význačného libereckého rodáka, fotografa, historika umění a etnografa Čestmíra Krátkého, který by se v dubnu letošního roku dožil 85 let. Výstava je průřezem jeho tvorby z let 1958–1968. Na výstavě je možné vidět fotografie z počátku jeho tvorby, krajinu Boubínského pralesa, slavné snímky Autoportrét se slzou v oku, Odnikud nikam či ukázky souborů Katastrofy, Mrtvé kruhy, Zahrada rozkoší, nebo Zámky. Fotografie jsou z velké části zapůjčené ze soukromých sbírek, část pochází ze sbírek Moravské galerie v Brně.

K prvnímu setkání Čestmíra Krátkého s fotografií došlo koncem padesátých let po boku Karla Plicky. V tomto počátečním tvůrčím období prošel vývojem od čisté interpretace reality v krajině až ke zcela osobnímu záznamu vlastního vnitřního prožitku. Po osudovém setkání se sochařem, malířem a grafikem Janem Koblasou v roce 1959 se přiklonil k filozofii existencionalismu a nově vznikajícímu informelemu. „Přešel postupně od krajinářské fotografie k  umělecky výtvarné, jak sám Krátký říkal, k fotografii introvertního typu,“ přiblížila tvůrčí postup Čestmíra Krátkého autorka výstavy Jana Hunterová a pokračovala: „Přátelství s výtvarníky českého informelu, zvláště s Emilou Medkovou obrátilo jeho pozornost z detailů stromů na struktury zdí a kovových materiálů. Vždy kladl velký důraz na název fotografie, který podle něj její jedinečnost násobí a umocňuje. Sám s oblibou říkal – dát fotografii název je jako dát báseň k čistému obrazu“.

Jeho novým nalezištěm námětů se stal neprobádaný svět smetišť a skládek kovového odpadu, kde objevoval předměty opuštěné, osamělé a nechtěné. V nekonečných haldách železa odhaloval symboly  a jako vyznavače existencionalismu ho zajímal zejména člověk a jeho izolace. Člověk plný strachu a úzkostí, pro něhož je svoboda chápána jako akt, v němž je donucen neustále mezi něčím volit a umět se rozhodnout.

Jako jeden z prvních fotografů u nás začal od začátku šedesátých let spolupracovat s architekty a podílet se na zapojení monumentální výtvarné fotografie do veřejných prostor. V roce 1965 byl přijat do Svazu českých výtvarných umělců, obor výtvarná fotografie. Vyšly mu celkem dvě monografie. První vydalo Československé nakladatelství spolu s texty Jana Koblasy v roce 1965. Druhá monografie vyšla až v roce 2007 v nakladatelství Kant s texty Zdeňka Primuse a Jaromíra Typlta.

Kurátorka galerie Zuzana Štěpanovičová poznamenala: “Vedle své fotografické tvorby se Čestmír Krátký až do své emigrace v roce 1968 významně podílel na kulturním životě Liberce. Jako teoretik a kurátor liberecké Oblastní galerie uspořádal řadu výstav současným českým umělcům, kteří nemohli běžně vystavovat a kteří dnes patří ke klasikům české poválečné moderny.”

Výstava Čestmíra Krátkého je v Oblastní galerii Liberec k vidění od 12. října do 26. listopadu letošního roku.

Komentované prohlídky s autorkou výstavy: ve čtvrtek 26. 10. v 10:30 a v 17:00 hodin, v neděli 26. 11. v 15:00 hodin.

Oblastní galerie Liberec je příspěvkovou organizací Libereckého kraje. Galerie je otevřená denně mimo pondělí, ve čtvrtky do 19 hodin. Každý čtvrtek galerie nabízí vstup zdarma.

Autorka výstavy:

Jana Hunterová (603 169 256, janahunterova@gmail.com)