Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

Euroregionální periskop informuje o německé části Euroregionu Nisa

04. 06. 2010

 

Prostřednictvím projektu j.zamecnik@ern.cz. EUROREGIONÁLNÍ PERISKOP Vám přinášíme zajímavé články z novin, internetu a další informace z území německé části Euroregionu Nisa. Případné připomínky a náměty ke zlepšení prosím zasílejte na

Jaroslav Zámečník, jednatel Euroregionu Nisa

OBSAH

VE WEISSWASSERU MAJÍ HASIČSKÉ AUTO, ALE NEMOHOU HO POUŽÍVAT 1

ŽITAVSKÁ UNIVERZITA SPOLUPRACUJE S ČÍNOU 2

NA HRANICÍCH CHYBÍ OKOLO 250 POLICISTŮ 2

OSTRITZČTÍ STARTUJÍ SBÍRKU PRO STARÉ VARHANY 3

STAROMĚSTSKÁ NADACE PODPOŘÍ VE ZHOŘELCI 71 PROJEKTŮ 3

MĚSTO ŽITAVA DOTUJE DROBNÉ INVESTORY V ZÓNĚ JIHOZÁPAD 3

ZAČÁTEK PRACÍ PRO NOVÝ ZEMSKÝ ÚŘAD 3

TŘI ROKY PO VICHŘICI KYRILL BOJUJÍ LESNÍCI S POZDNÍMI NÁSLEDKY 4

KRAJSKÝ RADA Z BUDYŠÍNA NA LAVICI OBŽALOVANÝCH 4

OPRAVY SILNIC V MĚSTSKÉ ČÁSTI ŽITAVY SE PROTAHUJÍ 4

NOVÉ VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY JSOU PŘEDMĚTEM DISKUZÍ OBYVATEL 4

STAROSTA Z LOHMENU SÁZÍ NA TRABANTY JAKO NA SLUŽEBNÍ AUTA 5

NĚMECKÝ GÖRLITZ CHCE SPOLU S POLSKÝM ZGORZELCEM ZÍSKÁVAT TURISTY 5

NOVÝ START PRO DEMOGRAFICKÝ PROJEKTV KRAJI ZHOŘELEC 6

LESY V SASKU SE BUDOU HLÍDAT CENTRÁLNĚ 6

KRAJ ZHOŘELEC CHCE NUTNĚ NOVÉ NOVINY 6

O PÁRKY Z KAMENZE VEDOU ŘEZNÍCI SPORY 7

JEZERO KNAPPENSEE SE NA PĚT LET ZAVŘE 7

VE WEISSWASSERU MAJÍ NOVÉ HASIČSKÉ AUTO, NEMOHOU HO ALE POUŽÍVAT

Zdroj: www.lr-online.de

Weisswasser - V srpnu 2009 dostali hasiči ve Weisswasseru nový hasičský tankovací vůz typu TLF 20/40, dodnes ho ale nemohou používat. Hned po prvních testovacích jízdách se ukázalo, že auto není vhodné pro provoz na písčitém povrchu lužických lesů. Od té doby je vůz předmětem sporu.

Rozzlobilo to i poslance za SPD Thomase Jurka, který se obrátil na saského ministra vnitra Markuse Ulbiga (CDU). Jurk se domnívá, že při výběrovém řízení na vozidlo nebylo zohledněno, že bude jezdit na písčitém povrchu. Firma, která auto vyrobila, přitom již v minulosti odvedla velké zakázky pro Sasko. Jurk nerozumí tomu, proč v tomto

případě výrobce auta neznal správné požadavky na dodávku. Politika také zajímá, kdy dostanou hasiči tankovací hasičské vozidlo, které budou moct skutečně využívat. Ministr kritiku odmítá. „Podmínky použití byly ve výběrovém řízení zohledněny. Ale vozidlo nebylo podle podmínek výběrového řízení od firmy správně dodáno,“ tvrdí. Nyní se řeší spory, kdo za chybu může a kde by mohlo auto sloužit. „Ve Weisswasser nemůže nadále zůstat stát,“. podotýká Jurk. Dodal, že už při přebírání hrubé stavby – konstrukce - vozidla, byli hasiči upozorněni na to, že při použití potřebných pneumatik na písčitý povrch se přenese nosnost na nápravy. Ministerstvo i přes tuto skutečnost auto za 235.000 Eur koupilo. Protože ale nový tankovací hasičský vůz není schopný provozu, museli hasiči nechat opravit starý W 50. „ Po katastrofálních lesních požárech v 90 letech by ale byl právě moderní tankovací hasičský vůz v lužických lesích pro hasiče Weisswasseru už velmi potřebný“, uzavřel Jurk.

ŽITAVSKÁ UNIVERZITA SPOLUPRACUJE S ČÍNOU

Zdroj: www.lr-online.de Žitava - Rektor Vysoké školy Zittau/Görlitz, Friedrich Albrecht a prezident čínské Jiaxing University, Xu Xianmin, podepsali v minulých dnech dohodu o spolupráci obou škol. Prvním projektem nové kooperace bude zřízení společné studijní nabídky. Tou by měl být společný studijní program v oboru energetická technika budov. Obě univerzity musí odsouhlasit studijní plány a čínští studenti budou po úspěšném ukončení první fáze studia v Číně pokračovat na Vysoké škole Zittau/Görlitz. Čínská delegace využila svého pobytu na vysoké škole, aby sladila první detaily a informovala se o podmínkách studia na fakultě stavební. Nejvíce Číňany zaujala architektura a energetická technika budov. Prohlédli si modelovou dílnu, studijní prostory, pracovny a laboratoř pro techniku vytápění.

NA HRANICÍCH CHYBÍ OKOLO 250 POLICISTŮ

Zdroj: www.sz-online.de

Nálada u policie je špatná jako nikdy předtím. Policisté si stěžují na špatné vybavení a navíc mají strach o práci. Podle Matthiase Kubitze, zemského okresního předsedy odborů policie (GdP), jsou na tom policisté zle hlavně po psychické stránce.

Odboráři policie jednali před nedávnem se starosty příhraničních obcí o bezpečnostní situaci a kriminalitě v Sasku. To, co znají komunální politici ze všední praxe, to potvrdili i policisté, Dva roky po otevření hranic se hromadně kradou auta, za bílého dne se vykrádají domy. Policistů je přitom stále méně, a to u zemské i u spolkové policie. A spolkový rozpočet policie počítá s dalším krácením policejních míst.

Vedle psychických starostí bojuje spolková policie také s technickými problémy. Má stará auta nebo nedostatečné mapy. Podle Kubitze jsou mnohá fakta politicky zkrášlována a konkrétní údaje zamlčovány. Například dosud neexistuje žádná oficiální statistika kriminality a krádeží za první čtvrtletí roku 2010. Dříve, v době otevření hranice před více než dvěma lety, pracovalo v oblasti inspekce Ebersbach a Ludwigsdorf 1221 spolkových policistů. Dnes je jich jen 728. „Ti jsou ale jenom na papíře“, říká Wolfgang Schmidt z krajské skupiny GdP Pirna. Ve skutečnosti je na místě pouze 486 ochránců hranic. Asi 250 policistů, kteří zde chybí, je sice podřízeno zdejší inspekci, svou službu ale vykonávají pravidelně jinde, například na letišti. V celém Německu je totiž málo policistů.

OSTRITZČTÍ STARTUJÍ SBÍRKU PRO STARÉ VARHANY

Zdroj: www.sz-online.de Je to velkorysý plán: Pouze z prostředků charitativní sbírky mají být opraveny památné varhany katolického kostela v Ostritz. Na jejich záchranu je třeba shromáždit 130.000 Eur, říká Gabriela Eifler, která pochází z Ostritz, bydlí ale v Drážďanech. Z její vlastní iniciativy vznikla sbírka pro varhany. V době, kdy se dozvěděla o restaurování kostela, jí bylo jasné, že je potřeba ve stejný čas zahájit akci, která povede k renovaci varhan.

STAROMĚSTSKÁ NADACE PODPOŘÍ VE ZHOŘELCI 71 PROJEKTŮ

Zdroj: www.stadtgoerlitz.de Kuratorium Staroměstské nadace ve Zhořelci rozhodlo o rozdělení 16. „Staroměstského milionu“. S podporou nadace může počítat letos celkem 71 projektů. Žádostí se sešlo 81 projektů, a to od privátních, církevních i komunálních žadatelů a spolků. „Rozdělili jsme celou sumu spolu s přebytkem z minulého roku v hodnotě 45 000 Eur. Těší mě to a jsem vděčný za podporu věrných dárců. Jednotlivé dotace jsou mezi 300 až 33 000 Eury, výsledný efekt je ale mnohem vyšší“, říká zhořelecký primátor Joachim Paulick. Podporu od Staroměstské nadace dostanou mimo jiné barokní dům Neissstrasse 30 na restaurování štukových stropů. Lázně Freisebad na bezpečnostní systém na plochých střechách, městský a židovský hřbitov na sanaci zdí nebo Reichenbachská věž. Na ní bude pokračovat obnovování erbu. Dotaci stanovilo kuratorium také novému úřadu zemské rady. Prostředky mají být použity v bývalém Packově dvoře na udržení statiky historicky originální nosné konstrukce budovy. K vybraným projektům patří i kostely – Frauenkirche, Heilig-Kreutz-Kirche, katedrála SV Jakuba a Martin-Mollerův dům. Evangelická kulturní nadace dostane dotaci na sanaci dalších hrobek a na pokračování prací na kapli Svatého hrobu. Stejně tak se mohou radovat z dotací Staroměstské nadace mnozí soukromníci.

MĚSTO ŽITAVA DOTUJE DROBNÉ INVESTORY V ZÓNĚ JIHOZÁPAD

Zdroj: www.zittau.de

Město Žitava chce rozdělit z dotačního programu pro rozvoj města prostředky mezi investiční záměry malých podnikatelů v oblasti Jihozápad. Cílem podpory je vytvořit a udržet pracovní místa, posílit soutěživost a výkonnost firem, zlepšit investování a posílit podnikání v regionu. Žitava se zařadila do programu EFRE (evropský fond pro regionální rozvoj) „trvalý rozvoj města“ právě s oblastním projektem Jihozápad. Díky němu může dosáhnout v různých obchodních oblastech pozitivního vývoje, a to i v okrajových městských částech. Do 2013 jsou k dispozici prostředky ve výši 500 000 Eur. Dotovány budou investiční záměry malých podniků až do 40 procent nákladů. Podpora se přitom může pohybovat mezi 2000 a maximálně 50.000 Eur.

ZAČÁTEK STAVEBNÍCH PRACÍ PRO NOVÝ ZEMSKÝ ÚŘAD

Zdroj: www.goerlitzerrundschau.de Zhořelec - Zemským rada Bernd Lang a primátor města Zhořelec Joachim Paulick podepsali dohodu o stavebním záměru pro nový zemský úřad. Zahájení výstavby již nestojí nic v cestě. Předmětem dohadů zůstávají jen vysoké náklady, jinak ale projekt slibuje oživení části Berliner Strasse a okolí nádraží.

Zhruba v červnu se začne budovat přístavba v Packově dvoře. Práce poběží pod vysokým tlakem s cílem zahájit v srpnu základní stavební práce. Nový úřad přijde celkově na 17 miliónů Eur, tři čtvrtiny nákladů tvoří dotace. Sanace budov se dotuje z programu svazových zemí pro památkovou péči měst.

 

TŘI ROKY PO VICHŘICI KYRILL BOJUJÍ LESNÍCI S POZDNÍMI NÁSLEDKY

Zdroj: www.radiolausitz.de Tři roky po té, co vichřice Kyrill způsobila velké škody v saských lesích, se ještě nepodařilo lesníkům vyřešit všechny problémy. Podle Radia Lausitz se potýkají s následky větrné bouře hlavně státní lesní podnik Sachsenforst v západním Krušnohoří . Stále se tam ještě v lesích lámou stromy a také kůrovec škodí na nově osázených plochách. Podle mluvčího Thomase Rothera se při mimořádných úklidových pracích navíc zničilo mnoho lesních cest. Kyrill v lednu 2007 v Sasku poničil 1,8 miliónů kubíků dřeva.

KRAJSKÝ RADA Z BUDYŠÍNA NA LAVICI OBŽALOVANÝCH

Zdroj: www.sz-online.de Budyšínský krajský rada Mark Förster se ocitl na lavici obžalovaných: Podle spisu měl pětačtyřicetiletý úřadník vyzradit služební tajemství a bude se kvůli tomu zodpovídat před zhořeleckým soudem. Krajský rada provozuje cestovní agenturu v oblasti Pulsnizer Ortsteil Oberlichtenau. Podle obžaloby prý nechal zhotovit pro svou cestovní agenturu internetové stránky. Se softwarovou firmou se ale později nepohodl a jejich spolupráce skončila. Programátor IT společnosti nyní vznesl obvinění pro podezření z vyzvídání tajných dat. Förster to ale odmítá a údajně k tomu ani nikoho jiného nenaváděl. .

OPRAVY SILNIC V MĚSTSKÉ ČÁSTI SE PROTAHUJÍ

Zdroj: www.sz-online.de Zima konečně skončila, ale její stopy jsou stále dobře vidět, a to hlavně na silnicích. Na opravy děr je třeba mnoho asfaltu, ale zásoby směsi jsou nedostatečné. Zjistila do správa města Žitava Starosta Michael Hiltscher nemůže odhadnout, do kdy se podaří rozbité silnice opravit. „Na předním místě je stavba nové spolkové silnice 178 mezi Löbau a Obercunnersdorfem. Ta má u firem přednost a jí se musí podřídit všechny další práce. Potom je také důležité, aby byl dostatek peněz ve státní pokladně, aby bylo možné zaplatit všechny opravy,“ říká. Žitava eviduje na silnicích škody za 170.000 Eur. Opravit se musí třeba Brückenstrasse, Ludwigstrasse nebo Christian-Keimann-Strasse. Velmi postižená byla také Tongasse, která se kvůli škodám dokonce na několik týdnů uzavřela. Před nedávnem ji silničáři opravili. Obnovili její povrch a nyní již po ní znovu jezdí auta. Další díry budou postupně mizet. Ale o žádné větší a rychlé zásahy letos nepůjde. Mimochodem zima 2008/2009 stála město téměř stejně jako ta letošní, přesto že nebyla zdaleka tak studená a dlouhá. Nicméně správa města přemýšlí teď o tom, jak napříště zamezit drahému jarnímu probuzení na silnicích. Hlavně intenzívní solení škodí vrchním vrstvám komunikací. Nový koncept zimní údržby má vyjasnit, kde se může solení vypustit.

NOVÉ VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY JSOU PŘEDMĚTEM DISKUSÍ OBYVATEL Z WITTGENDORFU

Zdroj: www.sz-online.de Dalšího hlulku a stínu se obávají lidé kvůli chystané výstavbě tří nových větrných elektráren na polích mezi Wittgendorfem a Dittelsdorfem. Na SZ se kvůli tomu obrátila třeba rodina Bergerových z Wittgendorfu. Místní obyvatelé kritizují, že s elektrárnami musí nedobrovolně žít a že jejich hlasy nemají při plánování dostatečnou váhu.

Tyto výtky vyvrací úřad ochrany životního prostředí, který udělil pro stavbu elektráren potřebná povolení. Podle Martiny Kloss, která je v úřadu zodpovědná za ochranu před imisemi, je odstup větrníků od obytných budov dostatečný. Předpisy žádají odstup elektráren od usedlostí 350 metrů, namísto 500 metrů, které jsou mezi větrníky a rodinnými domy. O těchto hodnotách informuje i Jörg Weichler z regionálního plánovacího spolku Oberlausitz-Niederschlesien. Toto grémium také potvrdilo povolené plochy pro stavbu větrných kol v celé Horní Lužici. Tím jsou také dány přesně plochy pro „větrnou farmu Dittelsdorf“ a podle Martiny Kloss nepostupují větrná kola blíže k obytným budovám, než tomu bylo doposud. Nejmenší odstup je 488 metrů a je jednoznačně daleko pod předepsanou hranicí. Co se týče hluku nových zařízení, bude se pohybovat nepatrně pod dosavadními hodnotami. Větrná farma už také požádala o okamžité udělení stavebního povolení. Dittelsdorfští komunální radní se obávají hlavně možných škod na silnicích, způsobených zvýšeným transportem dílů větrných kol. Zástupce obce Christian Schäfer oznámil, že by rád zdokumentoval stav silnic. Podle úřadu pro ochranu životního prostředí je uzavřena dohoda mezi firmou, která elektrárny provozuje, a městem Zittau o příjezdu ke stavbě. Upravit se ale musely například nosnosti mostů - z 12 tun na 16, respektive na 18 tun.

STAROSTA Z LOHMENU SÁZÍ NA TRABANTY JAKO NA SLUŽEBNÍ AUTA

Zdroj: www.sz-online.de

Lohmen - Vysezená sedadla, chudá výbava, hluk.a kouř provázejí služební cesty zaměstnanců malého městečka Lohmen v Sasku. Přestože uplynula desetiletí od německého sjednocení, sází zde na trabanty jako služební auta. Důvod k tomu je jediný - spoření. V saském městečku pořídili za výhodnou cenu z produkce NDR čtyři dvoutakty. Zva z nich jsou stále jako služební vozidla v provozu. Jeden z obou šedých kombíků má už za sebou 35 let, ten druhý byl uveden do provozu v roce 1986. „S nostalgií to nemá nic společného“, ujišťuje starosta Jörg Mildner (CDU). Důležité je podle něj šetřit obecní pokladnu. „Jistě existují komfortnější, tišší a hezčí auta. Ale na krátké vzdálenosti jsou plně dostačující i ta naše,“ říká. Jednapadesátiletý komunální politik dodává, že nebaží po slávě, ale úspoře peněz. Na trabanty nedá dopustit, protože jsou také levné na údržbu. Malé opravy se dají vyřešit na místě, stačí k tomu je rukodělná šikovnost. „Pro bývalé majitele trabantu a vyučené obyvatele NDR to není žádný problém,“ poznamenává. Mnozí obyvatelé podporují šetřivý kurs svého starosty, který řídí třítisícovou obec od 1990. Někteří mu dokonce věnovali po jeho výzvách náhradní díly trabantů, které jim ještě doma zbyly. Také jinak hlídá východoněmecká obecní správa z Lomenu peníze. Oželela třeba vysoké dotace na nové koupaliště. Oba trabanty budou v provozu v Lohmenu a okolí ještě určitě dva roky, protože začátkem roku dostaly znovu osvědčení o technické kontrole.

NĚMECKÝ GÖRLITZ CHCE SPOLU S POLSKÝM ZGORZELCEM ZÍSKÁVAT TURISTY

Zdroj: www.sz-online.de Německý Görlitz (Zhořelec) chce v následujícím roce lákat turisty spolu s polským Zgorzelcem. Obě města se budou také společně prezentovat na světovém veletrhu turismu ITB v Berlíně. Zesílená reklama turismu je ale jen jedním z cílů společné pracovní skupiny Hospodářství a rozvoj měst Görlitz a Zgorzelce. Obě části města by mohly mít do budoucna i společný obchodní a reklamní koncept.. Právě nyní je středem zájmu i společná veřejná práce pro průmyslovou oblast na Nise. V minulém roce nechalo evropské město Görlitz/Zgorzelec s.r.o. zřídit přílohu o Görlitzu k polskému deníku „Gazeta Wyborcza“. Görlitz a Zgorzelec tím reagují na deficity ve spolupráci z minula. Dosud totiž neexistovaly žádné společné přeshraniční průmyslové oblasti, žádná společná místní komunikace, ani žádné společné iniciativy pro investiční záměry v oblasti osídlování regionu.

NOVÝ START PRO DEMOGRAFICKÝ PROJEKT

Zdroj: www.sz-online.de

Niesky - Demografická proměna okresu Zhořelec je tvrdší než v ostatních regionech Saska. Na problém se už zaměřil i zemský úřad. Podle zemského rady Bernda Langeho (CDU) stojí v popředí nového projektu užší spojení regionálního hospodářství a škol. „Je důležité nabídnout mladým lidem perspektivu, aby tu zůstávali. Tou je na prvním místě práce“, řekl Lange na jednání v oblasti v Niesky. Úřad vypracoval modelový projekt demografické proměny okresů Budyšín a Zhořelec. Zatímco v Budyšíně se už těší z prvních výsledků, ve Zhořelci se projekt zatím nedostal ze startovacích bloků.„Neměli jsme moc stěstí s minulým personálním obsazením,“ přiznala koordinátorka projektu Juliane Habel. S Danielem Breutmannem, který je činný krátce jako spolupracovník projektu za okres Zhořelec v Löbau, by měl problém zmizet. Jako předseda zhořeleckých hospodářských juniorů má spoustu nutných kontaktů v hospodářské oblasti k tomu, aby modelový projekt dovedl k úspěchu.. „V Budyšíně se osvědčilo to, že jsme v jednotlivých částech regionu postavili do středu zájmu konkrétní témata,“ poznamenal Breutmann.

LESY BUDOU HLÍDAT CENTRÁLNĚ

Zdroj: www.lz-online.de

Zemský kraj Zhořelec usiluje o vznik společné hasičské centrály pro lesní požáry v krajích Budyšín a Míšeň. Sídlit bude v nové integrované záchranné stanici v Hoyerswerdě. Na posledním zasedání již krajské zastupitelstvo záměr jednohlasně odsouhlasilo. „Jeho cílem je optimalizovat hlídání velmi ohrožených lesních ploch ve třech krajích ,“ dodal zemský radní Bernd Lange. Společná centrála podle něj umožní rychleji a přímo spolupracovat s hasiči a záchrannou službou a optimalizovat personální nasazení záchranářů. Navíc bude lépe než dosud pokrytá hraniční oblast k Brandenburgu. V nové centrále budou tři místa pro pozorovatele a jedno místo úřednické. Zemský kraj Zhořelec dá na stavební práce 108.000 Eur, Budyšín 132.000 Eur. Zhořelec přidá i na technické vybavení, a to 56.000 Eur. Zařízení bude připravené na zahájení provozu v březnu 2011. Kamery, které předávají obraz do centrály, se nacházejí na pozorovacích věžích ve Weisswasseru, Kreba-Neudorfu, Rietschenu a Horka-Bieheinu.

KRAJ ZHOŘELEC CHCE NUTNĚ NOVÉ NOVINY

Zdroj: www.lr-online.de

V červnu začne vydávat Zemský kraj Zhořelec nové noviny. Půjde o čtvrtletník, který se bude zabývat vzděláním a výchovou dětí. Témata nebylo možné nadále zpracovávat v měsíčníku Landkreis-Journal, který je v regionu volně rozdáván. O plýtvání peněz nechtějí tvůrci nového periodika nic slyšet. Dörte Brankatschk ze sítě kulturního vzdělávání v kulturní oblasti Oberlausitz-Niederschlesien, která je zodpovědná za tiskové dotazy okolo Kita-Magazinu, je o nutnosti listu přesvědčena. „Budou to noviny pro určitou cílovou skupinu. Máme v hledáčku rodiče a vychovatele,“ vysvětlila. Podle ní povinnost vyplývá ze společné zodpovědnosti za vyrůstající generaci. „Tématika je bohatá. Čtení, učení se vlastní kultury, cizí jazyky, objem vzdělávání – uveřejňování těchto zpráv bylo v okresním žurnálu jen okrajové,“ vysvětlila Dörte Brankatschk. Proto přišel nápad ze sociálního referátu, vydávat ještě navíc další speciální noviny. Nová tiskovina bude mít náklad 10.000 kusů, ty budou směřovat do 220 školek. Na výrobu listu vypsal úřad výběrové řízení. Noviny se mají stát platformou, ve které se budou vyměňovat nápady. Na obsah budou dohlížet experti vysoké školy Žitava-Zhořelec.

HROZÍ HÁDKA O PÁRKY Z KAMENZE

Zdroj: www.sz-online.de

O párky z Kamenze se vede velký spor. Řezníci z Kamenzu chtějí dosáhnout toho, aby název Kamanzer Wüste nesly pouze uzenky vyrobené v tomto městě. Nechali si proto masovou krajovou specialitu chránit. Ostatní podniky v okrese Budyšín to ale příliš nezajímá a hlavně velkoobchodu to je úplně jedno. Karlheinz Schlenkrich, jednatel společnosti Meisterś (Mistři) z Budyšína se nedomnívá, že by se recept na Kamenské párky mohl nechat patentovat. Jeho firma má přes 100 zaměstnanců.

JEZERO KNAPPENSEE SE NA PĚT LET UZAVŘE

Zdroj: www.mdr.de Od 2013 se začnou v obci Lohsa v okrese Budyšín asanovat tři jezera. Jak oznámil vrchní důlní úřad, revitalizace postihne Knappensee, Silbersee a opuštěný lom Mortka. Nejrozsáhlejší následky budou mít práce na Knappensee. Úpravy se dotknou celkem sedmi kempů, mnohých pláží a chatových oblastí. Vodní plocha oblíbeného rekreačního místa bude pět let uzavřena, jednotlivé části pobřeží pak vždy několik měsíců. Na severním břehu má být dokonce 25 chatek zbořeno. Okolo stovky budov nebude několik měsíců přístupných. Od podzimu tohoto roku začne s dotčenými – rybáři, jachtaři nebo provozovateli gastronomie jednat vrchní důlní úřad. Jeho ředitel Bernd Sablotny nevidí žádnou jinou alternativu. „Problém se stal kvůli stoupající spodní vodě akutní, “řekl Radiu MDR 1 Sachsen. „Masy zeminy jsou stabilní pouze, pokud jsou uloženy v suchu,“ vysvětlil. Hrozící nebezpečí nelze podle něj podceňovat, břehy se musí stabilizovat. „Musíme vyloučit nebezpečí ohrožení života, zdraví a osobního vlastnictví,“ dodal . Například v roce 2004 se odlomila silnice mezi Koblenz a Knappenrode v délce asi 100 metrů. Stavebními pracemi byl pověřen důlní renovátor LMBV

Ke stažení na www.ern.cz

Mgr. Langer Jiří
jiri.langer@kraj-lbc.cz
Telefon: 485 226 302
Mobil: 739 541 588