Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Na kraj doputovala výstava Po stopách Germánů aneb Život před 1800 lety

31. 07. 2013

Putovní výstava „Po stopách Germánů“ aneb Život před 1800 lety byla otevřena ve vestibulu Krajského úřadu Libereckého kraje, U jezu, v Liberci 31. července. Pod záštitou náměstkyně hejtmana LK Hany Maierové potrvá do 30. srpna.

Víte, jak se žilo před bezmála dvěma tisíci lety? Kdo obýval severní Čechy a sousední Lužici, jak se oblékal, jak vypadal jeho dům? Jaké měli muži zbraně a jak asi vypadalo jejich bojové umění? Jaké ozdoby a šperky nosily tehdejší ženy? Jak se tkaly oděvy, připravovaly potraviny, anebo třeba zpracovávalo železo? A jak vlastně vypadala krajina Lužických hor v této době? Na všechny tyto otázky hledal odpovědi tým archeologů a muzejních pedagogů z Muzea Západní Lužice (Museum der Westlausitz, Kamenz) a Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě v rámci tříletého projektu „Život před 1800 lety – archeologie a ekologie v mezigeneračním dialogu“, jehož financování se ujala Evropská unie z programu Cíl 3 Sasko.

„Archeologové sestavovali databázi archeologických lokalit z této doby a shromažďovali odborné informace k experimentům, zatímco muzejní pedagogové připravovali zážitkové programy, které by umožnily všem zájemcům přiblížit se co nejvíce atmosféře nejmladšího období pravěku a pomocí experimentální archeologie si vlastnoručně vyzkoušet tehdy všeobecně rozšířené dovednosti: tkaní na karetkách, vyrábění různé domácí výbavy jako například provazů, dřevěných lžic, misek nebo nádobí z proutí a kůry,“ popsal garant výstavy, vedoucí odbočky Šatlava Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě Vladimír Peša.

K náročnějším, ale po zaškolení také dobře zvládnutelným postupům, patřilo podle něj odlévání předmětů z bronzu, nebo třeba výroba skleněných korálků. To vše se odehrávalo v generačních dílnách, které němečtí kolegové vytvořili ve svém muzeu v Kamenz a v nedaleké germánské experimentální vesničce u Miltitz. Na rekonstrukci krajiny se podíleli přírodovědci z Archeologického ústavu AV ČR v Praze a Přírodovědecké fakulty UK a velkým překvapením pro všechny byla možnost zrekonstruovat vývoj vegetace Lužických hor až 15 tisíc let nazpátek. „Putovní výstava si klade za cíl seznámit návštěvníky se všemi novými informacemi a zažít alespoň zprostředkovaně dotyk vzdálené minulosti. Mohou při ní třeba rozvažovat, v čem a jak je náš současný život lepší, než v době před 1800 lety, nebo jaké hodnoty jsou pro nás důležité dnes a jaké asi mohly být v minulosti nejen pro staré Germány,“ zve Vladimír Peša.

Putovní výstava se v Liberci zastavuje od 1. do 30. srpna 2013, další podzimní zastávka ji čeká v Podřipském muzeu v Roudnici nad Labem,

 

Život před 1800 lety: Archeologie a ekologie v dialogu mezi generacemi
Projekt hlavního partnera Muzea západní Lužice v Kamenci je zaměřen několika směry, které propojují mezigenerační vztahy, studentské kontakty obou zemí a aplikování výsledků archeologických výzkumů na krajinnou ekologii. Poznatky o technologii a řemeslech v období doby římské (1. století př. n. l. až 5. století n. l.) budou prohloubeny jednak intenzívní výzkumnou kampaní v přiléhajícím území Libereckého kraje, resp. okresu Česká Lípa, kde je toto období zatím velmi málo prozkoumáno, jednak hledáním surovinových zdrojů pro metalurgii železa a drahých kovů využívaných v době římské v Lužických horách. Získané informace budou využity ve dvou směrech: Ve spolupráci LP s partnerem Abenteuercamp v Baselitz bude vybudována experimentální historická vesnice, kde budou staré výrobní technologie oživeny a za široké účasti studentů a zainteresované veřejnosti obou zemí aktivně studovány a experimentovány. Ekologický aspekt je sledován metodou tzv. ekologického otisku člověka (Ökologische Fussabdruck), který po sobě svojí činnosti zanechal v krajině. Studium podoby krajiny v době římské s ohledem na množství těžených surovin umožní hypoteticky stanovit ekologickou zátěž člověka této doby a tyto data porovnat s ekologickou zátěží na jednotlivce v dnešní době. To umožní především studentům lepší pochopení ekologické problematiky současnosti. Intenzívní kontakt studentů obou zemí navíc přispívá k vzájemnému poznání a porozumění. Celý projekt bude završen mezinárodní putovní výstavou a několika konferencemi pro odborníky i širokou zainteresovanou veřejnost v obou zúčastněných zemích.

 

Lead partner (LP):
Museum der Westlausitz Kamenz, SRN

Thomas Puttkammer – vedoucí projektu, archeolog
Rüdiger Schwarz – muzejní pedagog, archeolog (2009 - říjen 2010)
Armin Volkmann – muzejní pedagog, archeolog (listopad 2010 - květen 2011)

Andreas Eckardt – muzejní pedagog (od června 2011)
Gabriela Möckelová – sekretariát (do listopadu 2011)

Madlen Kubitz – sekretariát (od listopadu 2011)

Projektový partner:
Vlastivědné muzeum v České Lípě (VMG ČL)

Vladimír Peša – koordinátor projektu, archeolog
Petr  Jenč – archeolog
Marta Knauerová – botanik
Tomáš  Malý – geolog (2009 - březen 2011)

Spolupracující subjekt:  Střední odborná škola v České Lípě (SOŠ)

Projektový partner v SRN:
Kreisvolkshochschule Kamenz
2. Mittelschule Kamenz
Abenteuercamp Deutschbaselitz

Projektová náplň VMG v České Lípě

 

Samostatné aktivity v rámci projektu

Hlavním posláním VMG ČL je koordinování účastníků a úkolů české časti projektu a poskytování odborných informací z oborů archeologie, geologie a botaniky, které se týkají území Lužických hor a okresu Česká Lípa a které jsou nezbytné pro úspěšné realizování celého projektu. Okres Česká Lípa je totiž jediným okresem bezprostředně hraničícím s rozsáhlejším územím Lužice, který prostřednictvím odborníků ve VMG může zajistit potřebné specializované informace (síť muzeí v okrese Děčín vzhledem k absenci odborných pracovišť tyto požadavky nesplňuje a okres Liberec s územím dnešní Lužice hraničí pouze okrajově).

Náplní archeologů bude ve spolupráci se studenty SOŠ vyhledávat dosud neznámá naleziště z doby římské v okresu Česká Lípa a doklady po zpracování surovin v této době. Vyhledávání lokalit probíhá formou prospekce, při níž se hledají pravěké artefakty na povrchu v krajině, a lze do ní zapojit libovolné množství zainteresovaných laiků a zájemců, protože se jedná o nedestruktivní metodu archeologického výzkumu. Vedlejším výsledkem projektu je u tohoto bodu zdokonalení poznatků o archeologických lokalitách a možnost jejich účinnější ochrany, proto budou o výsledcích současně informování jak Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Liberec, tak Archeologický ústav AV ČR v Praze, v.v.i. Všechny získané archeologické nálezy budou po zpracování uloženy a v případně významnějších předmětů vystaveny ve VMG v České Lípě.

Náplní geologa v koordinaci s archeologem bude vyhledávání historické těžby a povrchových zdrojů surovin, které mohly být v době římské lidmi exploatovány a zpracovávány. Získané geologické i mineralogické poznatky a vzorky zároveň rozšíří jak studijní program kooperující SOŠ v České Lípě, tak geologickou a mineralogickou sbírku VMG v České Lípě. Terénní aktivity budou prováděny obdobnou metodikou jako v případě archeologie – tedy povrchovým průzkumem a sběrem – a v úzké spolupráci s pedagogy a studenty SOŠ. Získané vzorky rozšíří studijní materiál a poznatky z terénu spolu s metodickými poznatky významně obohatí jak vlastní výuku specializovaných, ekologicky a mineralogicky zaměřených předmětů, tak budou vhodnými tématy závěrečných maturitních prací s možností přímé terénní aplikace. Archeologické i geologické prospekce jsou plánovány po celou dobu trvání projektu.

Náplň botanika spočívá ve vyhledání vhodných rašelinišť a slatinišť, které v sobě uchovávají delší záznam o vývoji krajiny. Tyto lokality budou následně sondovány specialisty z oborů přírodovědy, kteří provedou pylovou analýzu a analýzu na přítomnost těžkých kovů. Tyto přírodovědné analýzy dokáží spolehlivě stanovit období zvýšeného výskytu člověka v okolí lokalit i bez dalších archeologických nálezů, což je metoda vhodná především pro zalesněnou krajinu Lužických hor. Pro datování jednotlivých zkoumaných vzorků je nezbytné využití radiokarbonové analýzy, aby je bylo možné zařadit do jednotlivých etap vývoje krajiny.

Aktivity v rámci kooperace s LP

Experimentální (experienciální) archeologie a vzdělávací programy

Vzdělávací programy zaměřené na experimentování v archeologii budou realizovány LP ve spolupráci s německými PP a budou probíhat v Německu. Jejich termíny konání budou prostřednictvím informační kampaně dostupné široké zainteresované veřejnosti Libereckého kraje a v koordinaci s VMG ČL bude zajištěna aktivní účast studentů a participujících pedagogů kooperující SOŠ v České Lípě. Témata experimentálně-vzdělávacích akcí propojují odborné poznatky ekologie a archeologie s praktickou zkušeností, kdy si účastníci „campů“ mohou uvedené poznatky vlastnoručně ověřit v experimentálních táborech v praxi a tím lépe pochopit a zažít nabyté informace. To zároveň usnadní jejich lepší zažití a aplikaci v každodenním životě (např. význam omezenosti surovin a přírodních zdrojů, důležitost ekologických projektů a vzdělávání, ochrany památek a archeologického kulturního dědictví atd.). Do této části projektu patří také zážitková pedagogika, kterou zprostředkovává LP.

Inovace a přidaná hodnota projektu

1) Odbourání sociálně kulturních bariér mezi generacemi a zeměmi mezioborovým výzkumem

Společná německo-česká prezentace metodiky odborné činnosti a zpřístupnění výsledků archeologického a geologicko-ekologického výzkumu srozumitelnou formou pro studenty středních škol a širokou zainteresovanou veřejnost obou zemí s možností aktivní účasti v rámci průběhu jednotlivých etap projektu spojuje společným zájmem nejrůznější cílové skupiny bez ohledu na věk, profesi a národnost. Společné akce, programy a workshopy nabízejí možnost všestranných diskusí mezi všemi aktivními i pasivními účastníky projektu. Významný přínos spatřují LP s PP zároveň v možnosti prezentovat celý projekt a jeho jednotlivé etapy široce dostupnou formou prostřednictvím internetu.

2) První aplikace ekologické stopy jako metody moderní ekologie na prehistorickou kulturu

Tato metoda je Lead partnerem aplikována jako know-how celého projektu. Vychází z poznatku, že každá společnost – ať dnešní nebo pravěká – po sobě zanechala a zanechává v přírodě „otisk“ svého chování, které je odrazem požadavků na získávání surovin nezbytných ke svému životu a rozvoji. Lesy, pole, kameny, řeky a jezera jsou biologickým kapitálem, který je k tomu využíván. Cílem projektu je tedy aplikovat tuto myšlenku na společnost Germánů v sasko-české oblasti před 1800 lety a na základě terénních výzkumů se pokusit identifikovat strukturu a hustotu osídlení i možnosti surovinových zdrojů. Zjištěné poznatky budou hledat míru ekologické zátěže na krajinu a umožní porovnání se současností.

3) Aktualizace výzkumu kultury Germánů v CZ a DE

V rámci projektu budou prostřednictvím terénních výzkumů prověřeny a přezkoumány dosavadní historické i muzejní prameny k tématice germánského osídlení sledované oblasti severu Čech a Lužice a podle možností co nejvíce rozšířeny o nové informace. Zároveň budou dosavadní znalosti rozšířeny o dosud neprozkoumanou oblast výskytu surovinové základny (zejména pro zpracování železa a drahých kovů) pravěké a časně historické společnosti.

4) Koncept a realizace putovní výstavy s výsledným katalogem

Dvojjazyčná putovní výstava s doprovodným katalogem k problematice „ekologické stopy“ Germánů bude realizována v rámci zakončení projektu. Výstava bude jako dlouhodobě působící nabídka k mezigeneračnímu dialogu a s důrazem na trvalé hodnoty představena v interaktivní podobě v Čechách i v Německu a měla by mít v obou zemích pokud možno co nejvíce zastávek. Doprovodný výstavní katalog je plánován rovněž dvojjazyčně a klade si za cíl uchovat téma co nejdéle ve všeobecné pozornosti.

5) Sondování potenciálu experimentální/ experienciální archeologie pro vzdělávací program

Projekt představuje odbornou archeologicko-ekologickou problematiku v co nejvíce srozumitelné podobě pro nejširší zainteresovanou veřejnost a studenty středních škol, která usiluje být interaktivní a s dlouhodobým efektem. Jedná se o první vzdělávací německo-český program v regionu s podobným záměrem zpřístupnit aktuální vědecké poznatky obyvatelům Libereckého kraje, Budyšínského kraje a dalších sousedících příhraničních regionů obou zemí.

Mgr. Langer Jiří
jiri.langer@kraj-lbc.cz
Telefon: 485226302
Mobil: 739541588