Na kraji začala originální výstava fotografií z knihy Pavla Jakubce Znamení dálek

Vernisáž výstavy fotografií Pavla Jakubce Znamení dálek a představení stejnojmenné knihy o památkách dopravního značení v Libereckém kraji, kterou v těchto dnech vydal Národní památkový ústav, se uskutečnila ve vestibulu – galerii Krajského úřadu Libereckého kraje

„Akce v tradičních výstavních galerijních prostorách v přízemí sídla KÚ LK, kterou zahájili náměstkyně hejtmana LK pro kulturu Hana Maierová a radní pro dopravu Vladimír Mastník, připravilo liberecké Severočeské muzeum 200. výročí od vybudování pyrámu v Ohrazenicích – největšího dopravního památníku v českých zemích,“ uvedl ředitel muzea Jiří Křížek, který přednesl úvodní slovo (viz níže).

Pyrám: Jehlanovitý kamenný rozcestník na někdejších rozcestích císařských silnic. Též místní názvy (v Hradci Králové, Ohrazenici, Ktové). Odvozením vzniklo slovo pyramida Etymologický původ z latiny podle jehlanovitého tvaru pšenično-medového pečiva.

Jiří Křížek, ředitel Severočeského muzea v Liberci: Výstava i stejnojmenná kniha přesvědčivě dokládá, je Liberecký kraj velmi bohatý na staré dopravní značení

Vždy mě zamrzí, když uslyším, že se Liberecký kraj nemůže rovnat s jinými kraji, které jsou bohatší na kulturní památky. Záleží totiž na tom, kolik toho z kulturního dědictví chceme vidět, než kolik toho opravdu vidíme. Historické dopravní značení je názorným příkladem drobných památek, které skoro každý z nás tisíckrát mine pohledem a všimne si ho jen někdo z malé skupiny profesionálních nebo amatérských nadšenců. Mezi přední hledače i hlídače dopravních památek patří archivář a historik Mgr. Pavel Jakubec - autor vystavených fotografií a stejnojmenné knihy, kterou právě vydal Národní památkový ústav. Na rozdíl od ostatních cestujících, kteří kolem silnic spatřují jen němé kameny, objevuje v nich Pavel Jakubec zapomenuté příběhy dopravních neštěstí, prostavěných peněz nebo životy obyčejných lidí, které živilo cestování. Už téměř nikdo z nás si nemůže pamatovat třeba na utrmácené a udřené cestáře. Za neuvěřitelně špatných podmínek opravovali silnice, aby lidé měli při cestování v rámci tehdejších možností co největší pohodlí. Jedinou vzácně dochovanou památkou „in situ“ na tyto dělníky silnic zůstaly kamenné sloupky, které vymezovaly jejich rajón. Podobných témat bychom kolem silnic našli desítky. S objevováním dopravních památek se oživí i zapomenutá slova. Když cestáři nebo vozkové mluvili třeba o „čubě“, přítomná dáma se nemusela hned urážet, protože „čubou“ byla jistě míněna formanská brzda. Kdo z obyvatel Hodkovic i širokého okolí ví, že jedna z nejhezčích a nejstarších dopravních značek, zobrazující starodávnou „čubu“, se dochovala právě zde?

Historické dopravní značky mají smůlu, že už je zdánlivě nikdo nepotřebuje. Dopravě i údržbě silnic spíše překážejí a řidiče dnes již navádí družice přes tekuté krystaly v navigacích GPS. Málokdo si přitom uvědomí, že silniční síť je bezkonkurenčně tím nejrozsáhlejším technickým dílem, které za poslední dvě století výrazně proměnilo tvář české krajiny a dopravní značení s ní úzce souvisí. Moderní historie silnic začíná na počátku 19. století a v této době začíná i zlatá doba císařských milníků a rozcestníků. Kdo by přitom hledal nejmonumentálnější dopravní památku, která letos slaví 200 let od svého vztyčení, v Libereckém kraji? Pyrám v Ohrazenicích je velmi dobře známým místem, jen ho zatím nikdo neporovnal s jinými podobnými památkami. Tento „starobylý vladař“ mezi dopravními značkami má natolik výsostné postavení, že k svému výročí dostal díky obci Ohrazenicím omlazující kúru a jako bonus knihu, která je v českém prostředí vůbec první svého druhu.

Jak tato výstava i stejnojmenná kniha přesvědčivě dokládá, je Liberecký kraj stále ještě souhrou šťastných náhod velmi bohatý na dopravní značení, které již bylo v jiných krajích odstraněno. Fotografie, které si zde můžete prohlédnout, vznikly po tisících hodinách a kilometrech, kdy jejich autor pěšky, na kole nebo autem procestoval Liberecký kraj jako málokdo, a to nepočítám přilehlá území ostatních krajů včetně Slezska a Saska. Tato práce přitom sotva kdy skončí, protože je neustále co objevovat.

Přeji, ať Vás na Vašich dalekých i krátkých cestách provází stejná radost z hledání a nalézání, jakou zažíval autor této výstavy se svými přáteli při přípravě projektu Znamení dálek.