Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Odbor kancelář hejtmana

Bursa (Turecká republika)

znak regionu

Název governorátu: Bursa
Rozloha: 11 087 km2
Počet obyvatel: 2 605 495 (2010)

Krajské město: Bursa (1 948 744 obyvatel - 2011)
Další významná města: Gursu, Mudanya, Inegöl, Nilüfer, Mustafakemalpasa, Karacabey, Gemlik

Hustota obyvatel: 235 obyvatel/km2
Počet okresů: 17
Úřední řeč: turečtina
Náboženství: islám

mapa regionu

Bursa je provincie rozprostírající se na západě Turecka, podél Marmarského moře. Sousedí s dalšími 6 provinciemi. Balıkesir na západě, Kütahya na jihu, Bilecik a Sakarya na východě, Kocaeli na severovýchodě a Yalova na severu.

Bursa je nejprůmyslovější region Turecka, bylo zde vyprodukováno přes 60 % všech vozidel, typický je textilní a potravinářský průmysl (nápoje a konzervárny). Město Bursa je čtvrté největší město v Turecku. Má průmyslové zóny a historické centrum, které je poměrně rozsáhlé a dobře udržované, není dotčeno a má předpoklady pro rozvoj turismu tím spíše, že Bursa je zároveň městem lázeňským a využívá i místní horská střediska (2564 m) k zimní i letní turistice.

Bursa je dále známa jako historické město, kde byla založena osmanská říše, „investice do turismu“ byly provedeny ve 14-16. století, kdy v Burse sídlili zakladatelé osmanské říše (do dobytí Konstantinopole). Historické památky jsou roztroušeny po malebném starém městě s řadou velmi dobře restaurovaných budov. Místní radnice sídlí v historické budově z konce 19. století, jejíž obnova získala cenu Europa Nostra. Další turistický potenciál tkví v místních horkých pramenech a v blízkých horách, kde je jedno z mála středisek zimních sportů. Bursa má velký potenciál v kongresové a festivalové turistice, má vynikající moderní infrastrukturu na světové úrovni. Jediným problémem je nedostatek ubytovacích kapacit a jejich nedostatečná rozmanitost (pouhých 2 000 lůžek). V současnosti se buduje několik pětihvězdičkových hotelů, avšak rozvoji „butikových rodinných hotelů“ a dalších ubytovacích kapacit střední třídy není věnována zatím patřičná pozornost. Bursa chce vybudovat další lázeňské kapacity v horách. Pro tuto aktivitu chce získat know-how v ČR.

Geneze spolupráce:

Dne 6. 10. 2010 navštívila turecká delegace z provincie Bursa vedená guvernérem Şahabettin Harputem Liberecký kraj. Delegace jednala s Lidií Vajnerovou a Pavlem Novákem převážně o spolupráci v oblasti cestovního ruchu a kultury. Delegace navštívila Ještěd, Ústav zdravotnických studií na Technické universitě, Traumacentrum v Krajské nemocnici Liberec a sklářskou školu v Železném Brodě.  

Během návštěvy delegace provincie Bursa v Libereckém kraji (31. října – 1. listopadu 2011) podepsala v zastoupení hejtmana náměstkyně Lidie Vajnerová za Liberecký kraj Memorandum o spolupráci s tureckou provincií Bursa (1. listopadu 2011). Za tureckou stranu memorandum parafoval guvernér provincie Sahabettin Harput. Guvernér ocenil vstřícnost českých podnikatelů a zájem o spolupráci s jejich protějšky v provincii. Na prvních setkáních s podnikateli Libereckého kraje se ukázalo, že spolupráce může být oboustranně výhodná například v oblasti textilu a nanovláken, lázeňství a cestovního ruchu.

Znění dohody:
České znění dohody (__)

Turecké znění dohody (__)


mapa státu

Území Turecka má zhruba obdélníkový tvar, je přes 1600 km dlouhé a 800 km široké. Pokrývá plochu 779 452 km² (včetně jezer). 23 764 km² z toho leží v Evropě na Balkánském poloostrově, zbývajících 755 688 km² leží v jihozápadní Asii na poloostrově Malá Asie (zvaném též Anatolie).

Evropskou část Turecka tvoří Východní Thrákie, hraničící s Bulharskem a Řeckem. Asijská část, Anatolie, je značně hornatá. Uprostřed se rozkládá náhorní plošina. Pobřežní roviny jsou úzké, mezi nimi a centrální plošinou leží pohoří Taurus (podél pobřeží Středozemního moře) a Köroğlu (podél pobřeží Černého moře). Východní Turecko je nejhornatější částí země. Pramení zde řeky Eufrat, Tigris a Aras, leží tu jezero Van a nejvyšší turecká hora, biblický Ararat (5165 m).

vlajka
 

Oficiální název: Turecká republika

Státní zřízení: parlamentní republika
Rozloha: 783 562 km2
Počet obyvatel: 74 724 269 (2011)
Hlavní město: Ankara (počet obyvatel: 4 890 093) (2011)
Úřední jazyk: turečtina
Vyznání: islám sunnitský (99,7%), ostatní (0,3%)
Další města: Istanbul (13 624 240), Izmir (3 965 232)

Měna: turecká lira (TRY) = 100 kuruş
Hospodářství (HDP): zemědělství 25,5 %, průmysl 26,4 %, služby 48,1 % (2011)
Nezaměstnanost: 9,8% (2011)
Správní rozdělení: 81 provinciíí (provincie = il, iller  pl.), ty se seskupují do 7regionů (bölgesi, bölgeleri pl.), toto členění však slouží statistickým účelům a netvoří úroveň státní správy. Provincie se dále dělí na okresy, těch je v celém Turecku 923.

Na území dnešního Turecka existovala ve starověku mimo jiné chetitská říše. Část Turecka pak byla osídlena Řeky, později se stala součástí římské říše a nakonec byzantské říše. Od 11. století docházelo k osídlování tureckým obyvatelstvem. Roku 1299 se Osman I. stal prvním sultánem osmanské říše, která jako muslimský stát započala s výboji do Evropy, Asie i Afriky. Sultán jako hlava osmanské říše měl neomezenou (absolutní) moc. Osmanská říše zanikla v roce 1923, kdy byla založena republika Kemalem Atatürkem. Ten sekularizoval stát a zavedl mnohé jiné reformy s dalekosáhlými důsledky. Turecko se i přesto potýkalo s ekonomickými a politickými problémy, zejména pak v druhé polovině 20. století. V Turecku žije jedenáct až čtrnáct milionů Kurdů a vztah turecké vlády k této národnostní menšině dosud není zcela vyřešen. Dalším problémem současného Turecka je neschopnost vyrovnat se s vlastní minulostí (například turecká vláda donedávna odmítala připustit turecký podíl na genocidě Arménů v průběhu První světové války), s náboženskou nesnášenlivostí (namířenou zejména proti křesťanům žijícím na území Turecka – Řekům, Arménům) a nacionalismem (opět namířeným proti netureckým národnostem žijícím v Turecku – Kurdům a dalším). Stále nevyřešená zůstává také otázka severní části Kypru, kterou Turecko de facto okupuje.